16. týden v Asii: Ninh Binh, Vietnam
Lhostejnost, strach a restart
16 týdnů v Asii je už docela dost dlouhá doba. Tak nějak zjišťuji, že si přestávám vážit, že vůbec cestuji. Spíše bych uvítal na nějakou dobu být zase doma. Abych si dobil své baterky a měl opět to správné cestovatelské nadšení. Samozřejmě to nemyslím doslova. To bych se rouhal. Jsem prostě člověk, který potřebuje do svého života neustále přivádět něco nového. Cestování je úžasné, protože člověk poznává nové věci každý den. Ve své podstatě je to ale jedna aktivita z obrovského množství aktivit, které člověk ve svém životě může dělat.
Na druhou stranu se ale bojím návratu do Česka. Denní návyky během této cesty se natolik změnily, že návrat do “běžného života” vytvoří prázdné místo, které budu muset něčím novým zaplnit. Možná to ale nakonec bude skvělá příležitost, jak si najít ve svém životě novou aktivitu, nebo pokračovat v těch rozdělaných.
Dlouhodobé cestování tedy může být skvělým způsobem jak restartovat běžný život. Všechno na nějakou dobu zahodíte, abyste to po návratu znovu našli, anebo rozšířili o něco nového. Taky se neskutečně těším na stabilní zázemí a komfortní zónu. Kdy člověk neřeší nejistoty, nečekané problémy, překvapení a nepohodlí. Těším se na rodinu a přátelé, kteří jsou bezesporu kořením života. A protože jsem už docela dost vyzáblý, nesmírně se těším na pořádné české jídlo!
Ubytování v Ninh Binh
Pobyt v oblasti Ninh Binh jsme opravdu potřebovali. Jsme ubytování v poklidné vesničce Tam Coc v pěkném hotelu Tuan Ngoc Hotel, kde máme velký pokoj, krásný výhled na hory a snídaně v ceně. Ty snídaně jsou fakt super, protože si můžeme vybrat asi z 10 jídel a z 10 druhů pití. Já si dávám každé ráno palačinky s čokoládou a vietnamský zelený čaj. To, že jsme se neubytovali přímo v městě Ninh Binh, je zásluhou Hanky, která zjistila na internetu, že je lepší se ubytovat ve vesničkách mimo město. Honza s Hankou s námi byli ještě dva poslední dny v Ninh Binh, tak s námi stihli projet několik nejznámějších míst v oblasti Ninh Binh.
Loďky, chrámy, jeskyně a hory v Trang An
Pronajali jsme si v hotele skútry a vydali se k loděnici v Trang An. Za poplatek asi 200 Kč na osobu Vás povozí krajinou hor a přírody, chrámů a jeskyň. Můžete si vybrat ze tří tras, které trvají asi 2 hodiny. My si vybrali trasu po říčce skrz 9 jeskyní. Na místě byla připravená asi stovka žen ve stejnokroji. Jedna z nich dostala na přiděl právě nás. Vyjeli jsme.
Trochu jsem byl zklamán, že starobylou autentickou atmosféru kazily oranžové vesty, které měli všichni turisti během plavby. Během plavby jsme mimo jeskyně navštívili několik chrámů, které byly skryty v horách. Jediná cesta k nim byla plavba lodí skrz jeskyně. Kdysi dávno tady musela být dokonalá místa klidu a míru bez vlivu okolní civilizace. Nyní se staly některé chrámy už jen dědictvím UNESCO.
Celou dobu jsem také obdivoval vodní rostliny. Některé z nich jsem dokonce pěstoval doma ve svých akváriích s rybičkami. Nakonec jsem opravdu ocenil veslařské dovednosti naší průvodkyně. Já bych byl asi po 10 minutách hotový. Ona to dala celé sama a kdo ví kolikrát za den.
Úžasná vyhlídka na hoře Ležícího draka (The Lying Dragon Mountain)
Taky jsme navštívili nádherné vyhlídkové místo na hoře ležícího draka. Místo se nachází nad jeskyní Hang Mua, která je přímo pod kopcem s drakem a dá se skrz ní projít až na druhou stranu údolí. Platí se zde vstupné okolo 100 Kč na osobu. Na vrchol hory se jde po schodech, které se klikatí jako nějaký bájný drak. Než jsme se vydali až na úplný vrchol, odbočili jsme k menšímu vrcholku, kde byla malá pagoda.
Byl zde nádherný výhled na zelená rýžová políčka pod horou. Pak jsme došli na samotný vrchol, kde se nachází altánek, drak a další poutní artefakty. Jelikož jsme si vypočítali vše tak, abychom zde pozorovali západ slunce, začala nám úžasná barevná show a já vytvořil sérii krásných fotografií. Škoda jen, že zde bylo docela dost cestovatelů a já nemohl vždy vyfotit snímek tak, jak jsem chtěl. Brzo ráno by to tady bylo asi o něco lepší.
Po odjezdu Honzy a Hanky zpět do Česka, jsme si dali několik dní volnějších a vůbec nám nevadilo prosedět celé dny na pokoji. Jenom odpočívat a pracovat. Jeden večer jsme taky oslavili v Ninh Binh mé 29. narozeniny. Tak nějak cítím, že už je to nějak moc. Za rok to bude 30!
No a další dny jsme vyrazili opět na menší - spíše půldenní výlety.
Bai Dinh - Buddhistický chrámový komplex
Bai Dinh jsem viděl už při prvotním průzkumu mapy jako rozsáhlý komplex chrámových budov. Netušil jsem ale o co jde. Nakonec jsem byl ohromen obrovským poutním buddhistickým místem, které bylo postaveno na původních základech starých chrámů. Nový komplex byl dostaven teprve v roce 2010. Dojeli jsme na parkoviště a zaparkovali skútr.
Pak jsme nastoupili do elektrobusu, který stal 30 Kč a ten nás dovezl před hlavní brány komplexu. Bylo zde opravdu hodně místních. Turisty jsem zde, až na malé výjimky, neviděl. Místo lemovaly chrámové chodby se stovkami zlatých sošek Buddhů, chrám s obrovským zvonem, několik velkých dřevěných chrámů s obrovskými sochami a nakonec úžasná vysoká pagoda, která byla uvnitř zdobená zlatem. Výhled byl velkolepý.
Po návštěvě Bai Dinh jsme navštívili ještě kino v centru města Ninh Binh, kde jsme mrkli na Černého pantera.
Projíždka na loďkách v Tam Coc
Jelikož máme možnost být v oblasti Ninh Binh delší dobu, zašli jsme jeden den i na další loďky, které jsou pár minut od našeho hotelu Tuan Ngoc Hotel. V malém přístavu Tam Coc jsme zaplatili opět asi 200 Kč za osobu a paní s typickým kloboukem nás vzala místní říčkou přes jeskyně na projížďku. Měli jsme projíždět přesně místy, odkud jsou všechny ty fotografie ve všech průvodcích a reklamách.
Takže jsem měl nabroušený fotoaparát a byl připraven udělat taky takové fotky. Bohužel jsem neviděl ani jedno místo, kde by se z loďky dalo vystoupit, vylézt na nějaký kopec a vyfotit podobné fotky. Takže opravdu nemám páru, odkud to fotí. Nakonec mohu za mne říci, že tato projížďka byla kratší a méně zajímavá než v Trang An, takže pokud máte čas jen na jedno místo, volte Trang An.
Kam dál? Nepal, Taiwan, Lombok nebo Java?
Taky se s Vámi musím podělit o nelehké rozhodování při volbě další části naší cesty. Na přelomu března a dubna totiž dokončíme naší cestu ve Vietnamu. Původně jsme měli v plánu Nepál na měsíc. K němu by se ale letělo přes Kuala Lumpur a bylo by to časově dost náročné. Další možností byl Taiwan na měsíc. Ten jsme snížili na 14 dní a nakonec jsme ho po několika diskuzích vyřadili úplně. Důvod je jasný. Na 14 dní by se to finančně nevyplatilo. Museli bychom koupit dvoje letenky, dražší ubytování, jídlo a služby a nakonec bychom si to ani časově neužili. Navíc 14 dní pro digitální nomády znamená třeba jen 4 cestovatelské výlety.
To, že poslední měsíc budeme na Bali je jasný. Takže jsme přemýšleli, co bychom navštívili v jeho okolí. Připadaly v úvahu dvě strany. Levá strana - Jáva a pravá strana - Lombok (nebo ostrovy za Lombokem). Při brouzdání na stránce nomadlist.com, která se specializuje na seznam míst, kde se dá dobře “nomádit”, jsem narazil na zajímavé městečko Yogyakarta. O tomto městě mluvil už jeden z účastníků Travel MeetUpu v Ostravě. Pročetli jsme nějaké články, zjistili ceny letenek a hotelů, okolní možnosti výletů a nakonec nám to vyšlo jako super místo pro 14denní pobyt před návštěvou ostrova Bali. Tedy před tím, než dorazíme na Bali bychom si udělali ještě zastávku na sopce Bromo.
Sever Vietnamu
Než ale odjedeme z Vietnamu, tak nás čeká ještě velké dobrodružství na severu Vietnamu. Jako fotograf a dobrodruh jsem tak nějak zamítl Sapu, protože je už docela dost turistická a začal zjišťovat jiné možnosti. Nakonec nás čeká nejistá situace, protože vše závisí na tom, jaké autobusy nakonec pojedou a kam. Na internetu moc informací není a když už nějaké jsou, jsou nejasné. Takže příští týden pojedeme zpět do Hanoje a ideálně ve stejný den na sever do oblasti Ha Giang. Pokud to půjde, tak ihned do městečka Dong Van, kde se nachází údajně fascinující a neuvěřitelné horské scenérie, které dokonce patří do UNESCO. Zde bychom se měli zdržet asi 10 dní a následně navštívit další oblast severu, podle spojů. Jsem zvědavý, zda tam bude stabilní internet, zda to nebudou úplné zapadákovy a zda potkáme i nějaké ty etnické skupiny.
Pokud byste měli dotazy, připomínky nebo nějakou Vaši zkušenost, napište mi ji prosím do komentáře dole. Pokud se Vám navíc článek líbil, tak ho prosím sdílejte na svém Facebooku. Tím vším mi pomůžete v motivaci psát další články z mých cest.
Článek byl publikován: 07. 03. 2018