3. týden v Asii: Koh Samui, Thajsko
Relativita času
Vždycky jsem měl za to, že čas ubíhá na cestách pomaleji, ale tentokrát tomu tak není. Dny a noci jsou stejně dlouhé. Neřeším, zda je všední den nebo víkend. Každý den se snažím něco zažít a každý den se snažím pohnout s projekty pro mé klienty. Už si nedovedu představit, že jedu na dovolenou na týden nebo dva. Už nestačí ani měsíc. Chci hlouběji a více proniknout do kultury místa a pochopit vše. Koncem příštího týdne se přesuneme na jiný ostrov – Koh Lantu. Bude to další domov na nějakou chvíli v mém životě.
Autentičnost
Je třetí týden na ostrově Koh Samui a já už přišel na to, co mi tu chybí. Chybí mi tu autentičnost. Na rozdíl od míst, kde jsem byl v minulosti, je to tady až příliš turistické. Ano, říkali mi to, ale co tím opravdu mysleli? Mysleli to, že se zde mnozí Thajci chovají tak trochu jako Evropané? Mysleli tím, že je zde tak trochu každý den stejný? Dopoledne výlety pro turisty a chystání slunečníků na pláži? K večeru strojené úsměvy masérek, které masírují tisíce noh a rukou v měsíci? Čtvrteční trhy ve Fisherman’s village a nedělní trhy v Lamai? Sobotní thai box? Holky tančící u tyče každý večer přímo na hlavní ulici a každovečerní drinky v barech? Ne, opravdu to tu není autentické. To vše by na mne rozhodně nedolehlo, kdybych nezažil tyto opakující se situace den za dnem. Vlastně mi to došlo až třetí týden. Rozhodně tím ale nechci dát najevo, že to tu nestojí za to, vlastně je to něčím kouzelné, takový malý svět pro sebe.
Pláže na ostrově
Předešlý týden byl docela dost deštivý a mohu říct, že už mě to vytáčí. Člověk čeká, až déšť skončí, vyleze a déšť zase začne. Ale i tak se nám povedlo konečně objet celý ostrov a prozkoumat další zajímavá místa. Zjistili jsme, že pláž v Lamai je asi nejvíce ideální. Je to tam poměrně hezké, ve vodě se dá plavat, je tam několik plážových restaurací se slunečníky a jsou tam lidé. Objeli jsme téměř všechny hlavní pláže severozápadu a východní strany ostrova, a i když některé z nich mohou být na fotkách krásné, tak mají své nedostatky. Nízká hladina vody, takže se nedá plavat, odpadky v křovích po přílivu, včetně pneumatik a nepříliš ideální nebo žádná místa na ležení. Možná je můj názor povrchní. Přece jenom jsme to projeli dost rychle a pláže důkladně nezkoumali. Pláž v Lamai ale vítězí.
Tajemný chrám v srdci ostrova
Konečně jsme taky projeli vnitrozemí ostrova, kde jsou velmi oblíbenými stromy durian, chlebovník a kaučukovník, který se na mnoha místech pěstuje. Což samozřejmě způsobilo, že jsou velké plochy původního pralesa pryč. Vydali jsme se k tajemnému chrámu uprostřed ostrova. Bohužel jsme se k němu nemohli dostat po normální cestě, protože pršelo, všechny cesty byly blátivé a skútr hrozně klouzal.
Tak jsme to vzdali, skútr zaparkovali a šli pěšky. Po třech kopcích a třech údolích si uvědomíte, že v tom vlhku jsou túry o dost náročnější než u nás v Evropě. Pouze dva a půl kilometrů a my byli hotoví. Když jsme došli na místo, byla všude mlha. Vešli jsme do betonové budovy, která vypadala jako z období komunismu a nestačili se divit.
Dvě patra plná starožitností. Buddhové, buben starý dva tisíce let, porcelán, vycpaná zvířata a spousta dalších soch. Nikdo tu nebyl. Byla to neuvěřitelná atmosféra nasáklá něčím posvátným a děsivým. Kromě budovy byl na vrcholku hory ještě velký zlatý stojící Buddha a 12 soch zvířecích znamení čínského horoskopu. Zatím jsem nikde neviděl spojování buddhismu a čínských znamení. Vyfotili jsme ještě ležícího Buddhu a ležící růžovou Ganeshu, která vypadala jako žena na Rubensových obrazech.
Na mapě byla také zaznačená restaurace. Tak jsme se tam šli podívat. Přišla stará babička, která nám okamžitě začala nabízet benzín a hned poté i banány. Vypadalo to na první pohled spíše jako ve stodole. Ta ochota pomoci s úsměvem byla ale úžasná.
Full Moon Party jsme v neděli vzdali kvůli počasí, tak snad bude ještě možnost v budoucnu. A zítra mě čeká životní okamžik! Okamžik, který mě změní na celý život. Co to bude, to se dozvíte v příštím díle článku za týden!
Pokud byste měli dotazy, připomínky nebo nějakou Vaši zkušenost, napište mi ji prosím do komentáře dole. Pokud se Vám navíc článek líbil, tak ho prosím sdílejte na svém Facebooku. Tím vším mi pomůžete v motivaci psát další články z mých cest.
Článek byl publikován: 06. 12. 2017
