Thajsko: Krabi

Cestovatelský seriál

Mé úžasné dny plné plážových procházek, objevování džungle, šnorchlování a potápění, jízd na kajaku a všeho ostatního na ostrově Koh Lanta skončily a já jsem se v sobotu ráno vydal do vnitrozemí do města Krabi, poblíž kterého je letiště.

Krabi a Ao Nang

V Krabi jsem si po asi hodině našel ubytování a pronajal motorku na dva dny. Ubytování zde bylo cenově průměrně i na evropské poměry a Thajci ani za nic na světě nesmlouvali. Po odložení věcí na pokoj jsem se vydal obhlédnout zdejší kraj a namířil si to prvně do města Ao Nang. Provoz v Krabi byl na úplně jiné úrovni než na Koh Lantě a člověk už musel opravdu dávat bacha na opačný směr jízdy. V Ao Nang jsem se prošel po pláži Ao Nang Beach, kde byla spousta obchůdků a restaurací, ale taktéž skoro 2–3× vyšší ceny než na Koh Lantě. Bylo pod mrakem, tak jsem se na pláži nezdržoval a vydal se na posvátné místo – Tiger Cave Temple.

Tiger Cave

Namířil jsem to zpět přes Krabi k místu Tiger Cave Temple podle mapy v mobilu. Našel jsem to poměrně hladce a už z dálky jsem viděl na jednom z kopců, kterých jsou zde stovky, blýskající se zlatý chrám na úplné špičce. Při příjezdu pod kopec jsem projel pod mohutnou bránou a ocitl se na posvátné půdě buddhistů. Bylo zde několik chrámů, z nichž dominoval rozestavěný obrovský chrám, který byl snad vyšší než jakýkoliv panelák v Ostravě. Chrámy byly zdobené zlatem a různými vyobrazeními Buddhy, roztodivnými postavami, draky a symboly. Do chrámů se vstupovalo bez bot a všechna místa měla mnoho boxů na darování peněz. V tygří jeskyni bylo několik mnichů a mnoho zlatých Buddhů. Údajně zde kdysi žil tygr a po něm je tato jeskyně pojmenovaná. Bylo to magické místo. U jednoho stolu s mniškou jsem se zastavil a ta mi hned vázala na ruku náramek, požádala mě o dar a zápis do knihy hostů. Úžasné, jak moje reciprocita zafungovala, když jsem něco dostal. Nicméně bych rád věděl, jaký má náramek význam. Trochu mě zarazilo, že zde byl až v takovém měřítku kladen důraz na peníze. Ano, je to dobrovolné. Ano, mají to krásné. Ano, mnichové musí z něčeho žít. Ale není cílem buddhismu askeze a odpoutání se od hmotných věcí, které způsobují jenom trápení, protože nejsou trvalé?

1256 schodů k chrámu

Vydal jsem se s nadšením po schodech vzhůru k vrcholu hory. Schodiště lemovaly zlaté kupole obrostlé divokou vegetací. Schody byly opravdu vysoké a opravdu si nedovedu představit, že tady jde někdo ze starších občanů. Bylo mi horko a teklo ze mě proudem. Konečně jsem po asi půl hodině došel na vrchol kopce, kde jsem zamířil ihned ke kohoutku pitné vody, která tu byla pro příchozí připravená. Zul jsem si boty a pokračoval k obrovské zlaté kupoli, obřímu Buddhovi a malému chrámu. Byl zde nádherný kruhový výhled na celou oblast. Na jedné straně horizont posetý stovkami homolovitých kopců a na straně druhé rozsáhlá nížina zarostlá palmovými plantážemi. Do západu slunce jsem měl asi 2 hodiny, tak jsem si vše důkladně prohlédl, odpočíval a rozjímal nad touto neznámou krajinou. Západ slunce se blížil a světlo začínalo být ideální pro započetí foto akce, která skončila před setměním, kdy jsem se vydal opět po 1256 schodech dolů. Musel jsem již dávat větší pozor, protože spadnout z těchto vysokých schodů by nebylo dobré. Divočina kolem harmonicky zpívala nejrůznějšími zvuky. Ve vzduchu létali netopýři, kteří se konečně dočkali soumraku a vylétli z jeskyní těchto kopců. Když jsem se dostal dolů pod horu, bylo zde již vylidněno a slyšel jsem jen pravidelně cinkající zvony z dálky. Asi probíhala nějaká meditace mnichů. Pak jsem se vrátil k penzionu v Krabi a cestou spatřil bohatý noční život.

Noční život v Krabi

Za soumraku začal život v městě nabírat obrátky. Trhy s oblečením, různými suvenýry, náramky, kabelkami; s karikaturisty, tetovači, ale i desítky stánků s thajskými specialitami za pár kaček; mnoho barů s koktejlovými drinky, pódia s tanečnicemi nebo živou hudbou a nechyběla ani výstava fotografií Thajska přímo na nábřeží Krabi. Oproti Koh Lantě to byl velký rozdíl. Asi za stovku jsem si dal banánovou palačinku, thajský marsalam, fresh koktejl ze zeleného čaje a s kuličkami jiker, několik párků obalených v různých směsích a sladko-slané bramborové kuličky.

Poté jsem se vrátil spokojený do penzionu a připravoval se na výlet dalšího dne.


Pokud byste měli dotazy, připomínky nebo nějakou Vaši zkušenost, napište mi ji prosím do komentáře dole. Pokud se Vám navíc článek líbil, tak ho prosím sdílejte na svém Facebooku. Tím vším mi pomůžete v motivaci psát další články z mých cest.

Článek byl publikován: 13. 05. 2015